Je Miláno takový terno?! | 3v1 červnové cesty

9/06/2018


Ahoj!
Jak si užíváte konec léta? Doufám, že jste vyrazili někam za hranice nebo alespoň na výlety po našich krásných Čechách. Já jsem zvládla ještě jednu předprázdninovou cestu a to rovnou do třech destinací.

Miláno - není všechno zlato, co se třpytí |

Byl konec července a já už byla celým semestrem a bakalářkou tak unavená, že jsem potřebovala okamžitě někam zmizet. Město módy a designu jsem měla na svém bucketlistu evropských měst už docela dlouho. Nakonec se nám podařilo ukousnout si celý týden volna z diáře, a proto jsme přidali k Milánu ještě další dvě destinace. Cesta byla plánovaná na poslední chvíli a poměrně spontáně, nepodařilo se nám proto sehnat úplně levné letenky, ale měli jsme štěstí na krásná ubytování. Do Milána jsme letěli se společností EasyJet a ubytování hledali jakjinak než přes Airbnb. Cestu do Milána jsem si vysnila já a pár dní před odletem jsem sestavila plán všeho, co chci v Miláně vidět.


Easyjet je nízkonákladovka, a tak jsme vystoupili na bergamském letišti každý s jednou krosničkou a vyrazili do víru velkoměsta. Autobus do centra stojí 8 eur a jízdenky jsme koupili přímo na letišti. Hned po výstupu z autobusu jsem byla v rozpacích, jako později ještě nekolikrát. Špína, odpadky a vybydlené budovy lemovaly naši cestu z autobusu skoro až na ubytování. Naštěstí přesným opakem byl náš pronajatý byteček, který byl jedním z nejhezčích Airbnb ubytování, ve kterých jsem zatím bydlela.  Mávla jsem nad prvotním zklamáním rukou, že si druhý den spravím chuť u nádherného Milánského dómu, kam vedly naše kroky hned další den ráno.


Airbnb láska
Milánský dóm zná asi i ten, co v Miláně nikdy nebyl. Impozantní stavba s nádhernými terasami, která mě nepřestala překvapovat ani poslední den co jsme šli okolo. Pokud si koupíte za 12 eur Pass B, dostanete se do katedrály, muzea, archeologického podzemí a na terasy. Zklamání číslo dva, přišlo ale záhy. Kromě davu turistů se na Piazza di Duomo potkáte i s neskutečně dotěrnými pouličními prodavači, kteří po vás budou chtít peníze i za věci co jste od nich nechtěli. Sama jsem se s nimi dostala do křížku, když po mně chtěl peníze za krmení pro holuby, které mi sám nasypal do ruky.







V Miláně je všechno blízko. Pokud budete bydlet v centru, jízdenky na MHD ani nebudete potřebovat. Rozhodnete-li se přeci jen využít městské dopravy, jako jedinou přijatelnou možnost volím metro. Tramvajový systém je nám dodnes záhadou. Na zastávkách (skoro všude) nenajdete název stanice ani směr trasy, natož pak které tramvaje kam jedou. Uvnitř tramvaje plánek také nehledejte, stanice jsou sice hlášeny, ale rozumět jim je opravdový oříšek. U nás to vždy jistí GPS v mobilu!


První den jsme toho zvládli opravdu hodně. Téměř vedle Milánského dómu se nachází Galerie Viktora Emanuela II.,  která je zajímavá nejen svou architekturou, ale i množstvím luxusních obchodů. Další položka na itineráři byl hrad Castello Sforzesco, který se pyšní řadou významných exponátů a jako komplex rozhodně stojí za vidění. Přilehlým parkem jsme došli až k Oblouku míru, u kterého jsme se zastavili na nejlepší pizzu, co jsem kdy jedla. Nadýchané těsto s táhnoucím se sýrem najdete v Bottega Ghiotta. Po obědě jsme se vydali za designem do Muzea umění. Na západ slunce jsme dojeli do čtvrtě Navigli a jídlo mi už podruhé vykompenzovalo prvotní zklamání. Druhé nej, si vysloužila nejkrásnější zmrzlinave tvaru růže s makronkem. Čtvrt Navigli trochu připomíná pražskou náplavku s italským nádechem. Řada restaurací a cukráren lemuje vodní kanál s kamennými mosty a vzduchem se nese vůně pizzového těsta a bazalky.

Galerie Viktora Emanuela II.


Castello Sforzesco
Nejkásnější zmrzlina z Amorina

Navigli



Druhý den jsme navštívili operu La Scala. Z ulice byste ani nehádali, že se jedná o slavnou operu, ale interiér mě naprosto uchvátil. Dokonce mě mrzelo, že jsme si nezajistili vstupenky na představení, protože to musí být v takovémto prostoru jedinečný zážitek. Na oběd jsme vyrazili do umělecké čtvri Brera, kde najdete známou Pinakotéku s proslulými obrazy a sochami. S počtem turistů v Breře stoupá i cena restaurací, a tak oběd právě tam není nejlepší nápad, pokud se snažíte o low cost dovolenou. Po obědě jsme si dali zdravotní procházku do moderní čtvrti Porta Nuova. Tento krásný urbanistický projekt plný zeleně si vysloužil architektonickou cenu.


Pinakotéka


Porta Nuova

Poslední položkou na seznamu byl kostel Santa Maria delle Grazie,  kde se nachází jedno z nejslavnějších uměleckých děl vůbec, a to Poslední večeře od Leonarda da Vinci. My se bohužel dovnitř nedostali, protože lístky lze koupit jen s opravdu dlouhým předstihem, ale alespoň máme důvod se do Milána jednou vrátit.





COMO 
To je ta pravá Itálie! Malebné domky, úzké uličky, romantické balkónky obseté nespočtem květin, čisté ulice a jako třešínka na dortu, jezero Como, které rozděluje hory. V Lago di Como můžete podniknout hned několik věcí - půjčit si koloběžky, kola, projít si centrum, projet se lodí po jezeře do okolních měst, nebo vyjet lanovkou na nádherné výhledy, a to je přesně to, co jsme udělali my. Výhledy- to je moje! Lanovka za pár korun vás dostane do vesničky Brunate a pak už za krásnými výhledy musíte po svých. Cestou potkáte několik view points, ale já vám doporučím ten nejlepší. Pár metrů do kopce a víc než pár schodů, vás dělí od nejlepšího výhledu, z majáku - Faro Voltaino.











LUGANO

Protože Como je od Švýcarska co by kamenem dohodil, rozhodli jsme se udělat si tam výlet. A to bych to nebyla já, abych nevybrala nějaké menší hike-friendly místo. Lugano je na to přímo jako dělané. My měli na Lugano jen jeden den a museli jsme se rozhodnout mezi Monte Bré a San Salvatore. Nakonec to vyhrálo Monte Bré, protože je z něj nádherný výhled právě na San Salvatore. Pokud se vydáte do Švýcarska, musíte počítat s tím, že je to jedna z nejdražších evropských zemí. Zatímco lanovka v Comu stála pár korun, lanovka na Monte Bré byla o poznání dražší. Rozhodli jsme se raději pro dobrodružnou cestu džunglí. Nahoru jsme se vyškrábali zpocení a unavení asi po dvou hodinách, ale o to štastnější. Vždycky mám dobrý pocit, že je ten výhled zasloužený, můžu si nahoře dát něco dobrého za odměnu, udělala jsem něco pro své zdraví a ještě ušetřila spoustu peněz. Na zpáteční cestu ale nezbylo už moc sil. Naštěstí jsme potkali autobusovou zastávku a za půl hodiny jsme už odpočatí vystupovali zpátky v centru Lugana. Do Lugana jsme jeli Flixbusem, ale zpáteční cestu jsme museli absolvovat vlakem. Ačkoliv je to do Como opravdu ani né hodina cesty, mezistátní vlak přijde draho. #protip Nejen na trase Švýcarsko- Itálie se poohlédněte po Flixbusu, já už s ním jela i v jiných státech a vždycky to byla ta nejlepší a hlavně nejlevnější alternativa.









Ufff...Kdo dočetl až sem, má moji poklonu! Děkuji, že jste si pro dnešní cestu vybrali společnost My-design-of-life a já se s vámi budu těšit na další výlet!

Pusu P. <3


You Might Also Like

0 komentářů